Březnové probouzení

Všude to pučí a bzučí! Pomalu ale jistě... Možná trochu nejistě. Březen byl prvním příslibem tepla a jara, ale Morana si s námi pěkně zahrávala. Z kraje měsíce jsme s nadějí pozorovali vše, co se kolem nás probouzí. První rostlinky, hlavně fialky a sněženky. S dětmi jsme se poučili o tom, že sněženky jsou chráněné a pouze na koukání a fialek si máme na trhat do košíčku pouze pár. Na našem setkávacím místě, roste naše vrbička, která nám darovala vždy trochu svých vlasů, abychom je mohli přetvořit v něco krásného nebo užitečného - třeba ptáčka nebo košíček na fialky.

Po prvním, teplotně nestálém týdnu jsme se rozhodli dát sluníčku najevo, že jsme na něj připraveni. Navštívila nás Paní Zima - Morana a my jsme měli příležitost jí poděkovat za všechno, co nám svojí přítomností přes zimu darovala. Věnovali jsme se výrobě její podobizny, abychom ji mohli společně s dětmi a rodiči za zpěvu písní vhodit do potoka. Ale asi jsme jí spíš naštvali, protože hned druhý den se vrátila v plné parádě. Naštěstí se nad námi ale slitovala její sestřička Vesna, která nám přišla říct, že trochu trucuje, protože nikde nevidí jarní výzdobu a tak se jí k nám trochu nechce.

Společně s Velikonočními přípravami jsme se tedy pustili do všelijakého jarního tvoření a sázení rostlinek. Za okny nám třeba teď raší rukola, hrášek a řeřicha! A v záhonku na zahrádce se netrpělivě třesou čerstvě zasazená semínka, až je sluníčko začne ze země za pacičky vytahovat. Poslední týden před prázdninami nás čekala Velikonoční oslava na naší zahrádce, kdy jsem se s rodiči sešli a vyzkoušeli malování voskem na vajíčka. Věnovali jsme se tématu vajíček a zrození a jarního tvoření bylo hojně. A vypadá to, že na Vesnu to zabralo a konečně k nám přitančila.