Jak na adaptaci?

Nástup dětí do školky je zlomovým bodem nejen pro dítě, ale pro celou rodinu. Proces zvykání si na nový režim, pravidla a chod klubu je velice individuální a u každého dítěte trvá jinak dlouho. Dítě si musí zvyknout na úplně nová pravidla, nové tváře a odloučení od rodičů, na které zatím ve většině případů nebylo zvyklé. Co je tedy dobré mít na začátku na paměti?

Sdílení pocitů

Je dobré s dítětem o nástupu do školky co nejvíce mluvit. Není nutné školku vychvalovat, jako nejlepší místo na světě, ale mluvit spíše realisticky o tom, co dítě v klubu čeká. Pro dítě je důležité mít nastavený pravidelný režim, ve kterém se snadno zorientuje a cítí se v něm bezpečně. Je tedy dobré sdělovat dítěti:

- v jakém časovém úseku (po obědě, před obědem, po spinkání) a kdo jej vyzvedne a slib dodržet (můžete případně napsat na služební telefon nebo telefon průvodce, pokud je třeba domluvu v daný den změnit),

- na koho se ten den může v Prokopáčku těšit,

- komu z průvodců budete dítě předávat,

- jak probíhá den v klubu,

- můžete si doma s plyšáky formou dramatizace nacvičovat scénu loučení.

Můžete si taky časový režim s dítětem předem zkoušet doma – jíst z mističek, které bude používat v klubu, dělat si ráno malý rodinný kruh, chodit na výlety s batůžkem, který bude dítě v klubu používat apod.

Je také dobré chodit s dítětem do školky v prvních týdnech stejnou trasou a předem se s dítětem dohodnout, kde se budete loučit – při předávání na Smíchovském nádraží nebo u tunýlku (v případě, že je odloučení náročné je možné se s dítětem rozloučit až u závory) a tuto domluvu dodržet.

Můžete s dětmi využít hru a dramatizaci - hrát si s plyšáky na odchod a loučení. :)

Může také pomoci s dítětem komunikovat o tom, proč do školky jde (rodič musí do práce, starat se o sourozence, má jinou práci apod.). Toto je však možné pouze v případě, že je dítě klidné a není aktuálně v náročných emocích! Pokud bychom v tuto chvíli na dítě mluvili tímto racionálním jazykem, bude to vnímat jako nepochopení jeho stavu a může mu to spíše přihoršit, protože se cítí samo a nepochopené.

Potvrzení emocí

Pokud dítě při loučení zažívá náročné emoce je pro dítě důležité, že jeho emoce potvrdíte - je dobré používat citoslovce (kterým v tu chvíli rozumí více, než slovům), chápající gesta a obličej: "hm, jo, je to těžký, taky bych tu chtěla zůstat, to by bylo super, kdybych mohl/a jít s tebou, ano, je to těžké" apod. Je dobré dítě nezahlcovat slovy a vysvětleními, pokud je právě v těžkých emocích.

Rituály/talismany

Pokud máte pocit, že loučení může být obtížné, můžete si připravit nějaký společný loučící rituál – může to být písnička, kterou si společně zazpíváte, gesto, maličký talisman, který dítěti darujete, fotka rodiče na krabičce na svačinu nebo i jen srdíčko nakreslené na ruku.

Důvěra a urovnání si svého přístupu

První dny ve školce mohou být náročné nejen pro dítě, ale i pro rodiče. Je však důležité, abyste se pokusili svůj strach nebo smutek nedat příliš najevo. Je normální, že je pro vás moment odloučení těžký. Ve chvíli, kdy z vás ale dítě vycítí nejistotu nebo strach, může na sebe tyto emoce přenést a celý proces se pro něj může stát obtížnějším. Zkuste na něj předat svoji pozitivní energii a důvěru v to, že to zvládne, pomůže to. Nejde o to v sobě potlačovat strach a emoce, rodič je taky člověk a je přirozené cítit obavy. Můžete dítě např. předem říct, že víte, že to bude pro oba asi náročné (pokud to tak cítíte), ale, že víte, že to spolu zvládnete. Není třeba z tohoto přechodu do školky dělat něco úžasného, dítě to později může vnímat, jako "zradu", že to vlastně tak jednoduché úplně nebylo. Proto je důležité si to opravdu v sobě předem nastavit: věříte, že dáváte dítě do správných rukou? věříte, že je toto správná cesta pro vás a pro vaše dítě? Je to výzva, kterou chcete vy i vaše dítě zvládnout? Dáváte dítě do školky v pravý čas? Jsem já i dítě zralí na tento krok? Pokud ano, věřte, že to bude dobré. Možná ne první den ani týden, ale později určitě. :) 

Věřte svému dítěti, že to zvládne.

Pláč a stesk je přirozený způsob prožívání. Je to také projev lásky a náklonnosti vašeho dítěte k vám. Moment loučení někdy může být hodně náročný. Je však dobré mít na paměti, že dítě předáváte zkušeným průvodcům, kteří se steskem a pláčem umí pracovat a kteří budou vašemu dítěti v těžkých chvílích oporou… Často se stává, že dítě pláče jen v prvních momentech a po nějaké chvíli ho zaujme průvodce nebo nějaká aktivita, která mu pozornost odvede.

Neprodlužovat odchod

Příliš dlouhé, rozvleklé loučení nebo nedodržení místa rozloučení, může v dítěti vyvolávat jen větší nejistotu. Pokud je loučení obzvlášť náročné, je možné předat dítě "z náruče do náruče" a urychleně se vzdálit. Náruč průvodce je pro dítě v tu chvíli bezpečné prostředí, ve kterém se po chvíli zklidní.

Být k dispozici

Ačkoliv většině dětem pobyt v klubu odvede pozornost od stesku, může se stát, že pro nějaké dítě bude zpočátku odchod rodiče příliš náročný, a situace se ani po nějaké době nezlepší. Není dobré v takovou chvíli dítě v klubu na sílu držet, aby si ke klubu nevytvořilo negativní postoj nebo později trauma. Je u nás zvykem, že pokud se dítě se situací nevyrovná přibližně do půl hodiny, voláme rodičům.V tu chvíli je dobré být v prvních dnech či týdnech k dispozici, abyste si mohli dítě z klubu vyzvednout, a druhý den to zkusit znovu.

Obecně doporučujeme pro nové děti, které si teprve zvykají na pravidelnou docházku (to znamená každý den), ale z počátku třeba kratší (na pár hodin dopoledne nebo do oběda apod.), ve chvíli, kdy už si dítě zvykne, můžeme postupně čas docházky prodlužovat.

Sdílení informací

Je dobré předávat ráno průvodcům aktuální informace o stavu a rozpoložení dítěte. Společně mohou rodiče s průvodcem řešit aktuální problémy a projevy dítěte a společně na nich pracovat. Je také žádoucí předat průvodci informaci o tom, jakým způsobem dítě funguje ve stresu a co mu pomáhá se zklidnit.

Také pokud má vaše dítě s adaptací problémy, můžete nám napsat do poznámky v rezervačním systému nějaké aktuální téma, zážitek, o kterém by se s námi mohlo bavit.

Čas

Zvykání si na nové prostředí a režim prostě chvíli trvá. Je třeba k dítěti a jeho projevům přistupovat s pochopením a trpělivostí ze strany průvodců i rodičů. Je také dobré být připraven na to, že se bude dítě v klubu v prvních dnech či týdnech zdát "v pohodě" a po čase se bude zdát, že to zvládá "hůře" – i toto může být přirozená součást adaptace a je dobré znovu na odloučení pracovat.

Mějme také na paměti, že proces adaptace může být náročný a někdy se bez těžkých emocí prostě neobejde. Někdy se prostě nevyhneme tomu, že si dítě při Vašem odchodu popláče, je to zdravý proces zvládání těžké situace. Našim cílem není uchránit děti od nepříjemných emocí, jsou součástí života. Pokud ale adaptaci zvládne, jakkoliv náročné to mohlo být, vyjde z toho dítě posilněné. Důležité je ale emoce později (v klidu) ošetřit, aby nevznikaly bolístky.

Někdy se také stane, že se v průběhu září/října ukáže, že dítě prostě ještě na školku připravené není. Pokud je to v možnostech rodiče (nemusí do práce apod.), tak je úplně v pořádku a i přínosné, pokud si dítě pobyt s rodičem doma ještě užije a nastoupí, až když je na to opravdu připravené.

Je také možné, že nástup dítěte do školky bude probíhat naprosto bez problémů. Ať tak či onak, nebojte, jsme v tom spolu a zvládneme to!

Často se nás rodiče ptají, jak adaptace probíhá - kéž by na to byla jednotná odpověď. :) Adaptace probíhá podle toho, jaké je vaše dítě (a samozřejmě prostředí). Pokud máte extrovertní dítě, které vás už od jednoho roku sleduje jen pokradmu zatímco si vesele hraje na hřišti, tak bude pravděpodobně adaptace rychlejší a snazší, a platí to i naopak. Proto se snažíme o dítěti dozvědět co nejvíce předem (v rámci adaptačních dnů nebo třeba dotazníkem pro rodiče), abychom poznali, co má dítě rádo, co na něj "platí" a mohli v procesu adaptace zohlednit jeho individualitu.