Zamykání studánek

Znáte starobylou tradici zamykání studánek? 

Stejně jako příroda, zvířata, hmyz a někdy i lidé se s příchodem zimy ukládají k zimnímu spánku či odpočinku, dle tradice bylo zvykem ukládat k zimní spánku i studánky/vodu. S příchodem zimy se právě toto tradiční loučení s přírodou (a se studánkami, s prameny) koná na mnoha místech naší země. Různé spolky, sousedé nebo přátelé se vydávájí k nejbližším studánkám, které vyčistí a poděkují jim za životadárnou vodu, která z nich vyvěrá. 

Ačkoliv dnes už nejsou studánky pro většinu lidí hlavním zdrojem pitné vody, je důležité si uvědomit, že pro naše předky byla tato tradice důležitá. Lidé si studánek velmi vážili, jelikož z nich vyvěrala křišťálově čistá podzemní voda, která zajištovala zdraví a hojnost obyvatel, kteří vodu ze studánek čerpali. Zamykání (na podzim) a odemykání studánek pochází z dob pohanských, kdy lidé společně s vodou zdravili také vodní víly, rusalky a ochránkyně pramenů.

My máme takovou krásnou studánku u nás v Prokopském údolí. Cesta k ní je trochu krkolomná, ale výsledný pohled na malebnou lesní studánku, kam chodí zvěř pít, stojí za to.  S dětmi jsme v průběhu týdne vyrobili klíč, který jsme na zamknutí studánky použili a bude nám sloužit i pro její odemknutí na jaře. Studánku jsme vyčistili, poděkovali studánkovým vílám za jejich práci, zazpívali jsme jim pár písniček a zahráli na kouzelný nástroj, který jsme na začátku roku dostali do skřítka Prokopáčka. 

Zamykám, zamykám studánku, aby se připravila ke spánku.

Zamykám, zamykám na klíč, než bude zima pryč!